Vložte svůj text...

dozor

motto :

někdo dokáže spálit tolik životních šancí, že by potřeboval stálý hasičský dozor

předpis č. 183/2006 Sb.,zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

• vyžaduje, aby v některých případech byly při provádění staveb vykonávány také příslušné dozorové činnosti
  • povinnost jejich zajištění je v zákoně uložena stavebníkovi, případně vlastníkovi stavby

technický dozor investora (stavebníka)

pojmy dle předpisu č. 183/2006 Sb.,zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

1. stavební dozor

stavební zákon umožňuje stavebníkovi provádět některé stavební objekty a práce svépomocí

viz ust. § 160 odst. 3, může stavebník sám pro sebe provádět

a] stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103

• tj. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení

b] stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104

• tj. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce vyžadující ohlášení stavebnímu úřadu)

viz ust. § 160 odst. 4

Stavby uvedené v odst. 3, lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.

Stavební dozor je odborná kontrolní a dozorová činnost,

• kterou pro stavebníka provádějícího stavbu svépomocí vykonává fyzická osoba, která má požadovanou kvalifikaci
• dle ust. § 2, odst. 2, písm. d) zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • je touto kvalifikací vysokoškolské vzdělání
    • stavebního nebo
    • architektonického směru nebo
    • střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

viz ust § 160 odst. 4

Stavebník, který není odborně způsobilý, musí si zajistit stavební dozor i na neohlašované stavby

• praxe je poněkud jiná, ale u ohlašovaných staveb se vždy použije formulář k ohlášení stavby dle přílohy č. 1 předpisu č. 526/2006 Sb., vyhl. o dokumentaci staveb, ve kterém se požaduje přiložit prohlášení odborně způsobilé osoby, že bude vykonávat stavební dozor a doklad o její kvalifikaci.

Kontrolní a dozorová činnost stavebního dozoru, která je popsána v § 153, ods. 3 a 4, předpisu č. 183/2006 Sb.,zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) nepostačuje v případech, jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, potom je stavebník dle ust. § 160 odst. 4 předpisu č. 183/2006 Sb.,zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Stavbyvedoucí je fyzická osoba, která

• zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a
• má pro tuto činnost oprávnění (autorizaci) podle předpisu č. 360/1992 Sb., zák. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Protože stavby uvedené v ust. § 104 předpisu č. 183/2006 Sb.,zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) patří mezi jednoduché stavby, může pro stavebníka provádějícího stavbu svépomocí zajišťovat odborné vedení provádění stavby autorizovaný architekt, neboť jej k tomu opravňuje, viz ust. § 17 písm. h, předpisu č. 360/1992 Sb., zák. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

poznámka

• autorizovaní architekti by měli vždy pečlivě zvažovali, zda vyhoví žádosti stavebníka a zabezpečí jeho svépomocnou stavbu vykonáváním funkce stavbyvedoucího
  • řádné vedení stavby vyžaduje dobrou znalost nejenom konstrukčních řešení, ale také znalost správného a bezpečného provádění stavebních prací
  • odpovědnost stavbyvedoucího za všechny pracovníky na staveništi je významně vyšší, než je odpovědnost osoby, provádějící stavební dozor.

2. technický dozor stavebníka

Stavební zákon určuje v ust. § 152 odst. 4, předpisu č. 183/2006 Sb.,zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), že u každé stavby financované z veřejného rozpočtu, je-li prováděna stavebním podnikatelem, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka, nad prováděním stavby.

Technický dozor stavebníka je dozorová činnost

• kterou pro stavebníka provádí jím vybraná osoba (v dalším textu ji budeme označovat TDS)
  • kontrolní a dozorovou činnosti související s výkonem funkce technického dozoru stavebníka provádějí osoby
    • oprávněné k této činnosti objednatelem stavby
      • stavební zákon nestanovuje pro TDS
        • žádné kvalifikační požadavky
        • ani žádný další zákonný předpis nevymezuje náplň činnosti TDS
    • činnost TDS musí být proto
      • předmětem smluvních nebo
      • pracovněprávních vztahů
        • mezi
          • objednatelem stavby (investorem, stavebníkem) a
          • právnickou nebo fyzickou osobou, která bude pro stavebníka tuto činnost vykonávat, viz ust. § 158, odst. 4 předpisu č. 183/2006 Sb.,zák. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

- - - - - - -

• ČÁST PÁTÁ
• SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
• HLAVA I
• VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
• § 158
• Vybrané činnosti ve výstavbě
• 1. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu14). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

14) předpis č. 360/1992 Sb., zák. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

2.1. pracovně-právní vztah -TDS jako zaměstanec

Pracovně právní vztah vzniká pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle ustanovení § 34 Zákoníku práce. Pracovní smlouva, kterou je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, musí obsahovat

1. druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
2. místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
3. den nástupu do práce.

Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

V pracovní smlouvě, kterou obě strany uzavřou, by nemělo být pouze uvedeno, že pracovník je přijímán na místo technického dozoru stavebníka. Je mimořádně důležité, aby obsah, rozsah činností a způsoby provádění funkce TDS byly obsaženy v popisu práce. Může se při tom vycházet ze Stavebního zákona, který pro osobu vykonávající stavební dozor (pro stavebníka svépomocí) stanovuje, že odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby. Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby.

Pracovník, který bude funkci TDS vykonávat bez dostatečně podrobně popsané náplně práce, si musí uvědomit, že zaměstnavateli vždy odpovídá za škodu způsobenou chybným prováděním svěřené práce a tak jestliže náplň práce ve funkci TDS není zaměstnavatelem stanovena (a normativní popis rovněž chybí), může v případě škody dojít k vážným sporům při uplatňování náhrady za škodu.

Odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je několik druhů:

1. obecná odpovědnost,
2. odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody,
3. odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách podléhajících vyúčtování,
4. odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů.

Při výkonu TDS jsou významné především

2.2. obecná odpovědnost

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 ZP). Nutnými předpoklady vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:

• porušení právní povinností na straně zaměstnance,
• vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele,
• příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody,
• zavinění na straně zaměstnance (úmysl nebo nedbalost).

Pro zaměstnance je výhodné, že

• zaměstnavatel, který chce na něm uplatnit náhradu škody, je povinen
  • prokázat zavinění zaměstnance a
  • musí prokázat současnou existenci všech čtyř předpokladů.

Výše náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti (tj. neúmyslně)

• je omezena částkou rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.
• pokud by ji však způsobil úmyslně nebo v opilosti či pod vlivem návykových látek
  • toto omezení pro výši náhrady škody neplatí
    • navíc může zaměstnavatel v těchto případech požadovat i úhradu další jemu vzniklé škody, např. ušlého zisku
    • podílí-li se na vzniku škody několik zaměstnanců, na každého z nich připadne povinnost uhradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

2.3. odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody

Povinnost nahradit škodu může zaměstnanci vzniknout i tehdy

• pokud ji sám přímo nezpůsobí
  • zaměstnavatel může na zaměstnanci
    • který nezakročil proti hrozící škodě ani na ni neupozornil, ačkoliv by tím jejímu vzniku bylo zabráněno
      • požadovat, aby přispěl k úhradě vzniklé škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, není-li možno ji uhradit jinak
      • rozsah náhrady škody nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

3. obchodně smluvní vztah TDS - stavebník

V případě obchodně smluvních vztahů uzavírá právnická nebo fyzická osoba, která bude provádět funkci TDS, s objednatelem (investorem) stavby smlouvu podle příslušných ustanovení Obchodního nebo Občanského zákoníku. Pro volbu odpovídajícího předpisu je rozhodující právní status objednatele. Jestliže půjde o práci pro podnikající osobu, uskutečňovanou jako součást jejího podnikání, potom se pro uzavírání smluvního vztahu použije Obchodní zákoník. Bude-li ale činnost TDS vykonávána pro fyzickou osobu mimo rámec jejího případného podnikání, potom se smlouva s objednatelem uzavře podle ustanovení Občanského zákoníku. Pro smluvní vztah objednatele stavby a TDS nejlépe hodí v případě užití Občanského zákoníku příkazní smlouva, půjde-li o práci pro podnikající osobu pak je nejvhodnější mandátní smlouva,

3.1 formy výkonu funkce TDS

Způsob, jakým je kontrolní a dozorová činnost ve výstavbě prováděna

• závisí plně na rozhodnutí toho, komu jsou výsledky kontroly určeny
  • kontrolní orgány statní správy nebo právnické osoby, které jsou ke kontrolám oprávněny ze zákona
    • mají zpracovanou metodiku provádění kontrol i způsoby a postupy, jak se s výsledky kontrolních činností dále pracuje

Osoby vykonávající technický dozor stavebníka (TDS) musí být k těmto pracím zmocněni investorem

• v pověření (ve smlouvě) musí být stanoven:
  • obsah požadovaných činností,
  • způsob výkonu svěřených funkcí
  • postup (metodika), jak budou zpracovány výsledky provedených kontrol.

V zásadě rozlišujeme při výstavbě dva způsoby provádění kontroly a dozoru

trvalý dozor

• TDS je denně přítomen na staveništi, zpravidla po celou pracovní dobu
  • zejména u velkých investičních akcí je trvalý dozor zárukou nerušeného průběhu výstavby, protože na požadavky zhotovitele může TDS reagovat bezprostředně a také všechny věcné nedostatky jsou zjišťovány okamžitě, přičemž k nápravě dochází neprodleně.

občasný dozor

• na menších stavbách jsou zpravidla kontrolní činnosti vykonávány v režimu občasného dozoru.
  • pracovníci TDS jsou na staveništi přítomni v čase určeném jim uzavřenou smlouvou
  • při občasném dozoru je zejména nutné stanovit:
    • způsoby rychlého předání zjištěných skutečností (závad) dalším partnerům
    • postup při mimořádných událostech, k jejichž řešení je zapotřebí kratšího času než je standardní doba určená smlouvou.

TDS doplňuje pravidelnou kontrolu také

nepravidelnou kontrolou a namátkovým dozorem

pravidelná kontrola se zejména osvědčuje v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví

• při takové kontrole jsou nacházeny a odstraňovány chyby, jež na pracovištích nastaly od poslední kontroly
• pravidelnou kontrolu vyžaduje plnění časového plánu i čerpání finančních prostředků.

namátkový dozor uplatňují státní orgány České republiky

• v případě zjištění neodstraňovaných nedostatků je frekvence kontrolních návštěv na staveništi častější, a protože za každou takovou kontrolu mimo pořadí musí navštívená stavba zaplatit nemalou peněžní sumu, jde také o účinný druh sankčního opatření.

náplň práce

Na začátku je třeba říci, že přesné popisy činností a náplň práce technického dozoru stavebníka (TDS) nejsou nikde normativně stanoveny

• Při uvažování o práci TDS musíme ale vždy vycházet ze skutečnosti, že TDS je vlastně jakýmsi zástupcem objednatele stavby. Rozhodnutí o tom, při kterých činnostech a jakým způsobem bude TDS objednatele zastupovat, tedy jaká bude konkrétní náplň práce TDS, závisí pouze na objednateli stavby.

V mandátní smlouvě je proto zapotřebí přesně a úplně specifikovat rozsah práce v oddílu Předmět smlouvy

3.2. činnosti mandatáře (příklad)

Mandatář se touto smlouvou zavazuje, že bude pro mandanta, jeho jménem a na jeho účet, zajišťovat technický dozor na "části díla stavby AB" v souladu s výchozími podklady a požadavky, které jsou přílohou této smlouvy a jsou odsouhlaseny (parafovány) smluvními stranami.

Zajištění technického dozoru mandatářem obsahuje tyto činnosti :

• převzetí úkolů výkonu autorského dozoru (není samostatně smluvně zabezpečen), pokud jde o kontrolu souladu realizovaného díla s dokumentací stavby příslušné úrovně,
• kontrolu vybavenosti managementu stavby pro součinnost s technickým dozorem, kontrolu připravenosti plánu kontrol, inspekcí a zkoušek, kontrolu operací souvisejících s přípravou staveniště, jeho předáním k realizaci stavby, jeho vybavením a organizací pro další průběh výstavby, včetně zeměměřičských činností,
• provádění dozoru a kontrol kvality přípravy a realizace dodávek pro výstavbu u účastníků výstavby (dodavatelů pro výstavbu) a kontrol jejich vybavení doklady o jakosti v souladu s příslušnými předpisy, s doporučenými standardy (normami) a v souladu s ujednáními v příslušných smlouvách,
• provádění dozoru a kontrol kvalitní přípravy a realizace prací na staveništi (stavebních či montážních) a souvisejících služeb a kontrol jejich doložení doklady o jakosti, v souladu s příslušnými předpisy, s doporučenými standardy (normami) a v souladu s ujednáními v příslušných smlouvách, se speciální pozorností částem stavby, které budou později zakryty, ještě před jejich zakrytím,
• provádění dozoru a kontrol při provádění zkoušek na staveništi (např. různých individuálních vyzkoušení a zkoušek, komplexního vyzkoušení, v průběhu zkušebního provozu a garančních zkoušek), v souladu s příslušnými předpisy, s doporučenými standardy (normami) a s ujednáními v příslušných smlouvách,
• dozor nad respektováním předpisů, doporučených standardů (norem) a ujednání v příslušných smlouvách, pokud jde o bezpečnost a zdraví pracovníků působících na staveništi včetně bezpečnosti práce, kterým není dotčena odpovědnost příslušných osob,
• dozor nad respektováním dalších ustanovení stavebního zákona, jeho prováděcích předpisů a dalších souvisejících předpisů, včetně závěrů ze správních řízení a závěrů z provedených kontrol (státním stavebním dohledem), zahrnující také aktivní účast na příslušných řízeních a jednáních,
• dozor nad provozem na staveništi, včetně kvality skladování ve vyhrazených prostorách, včetně využívání sociálních zařízení a udržování čistoty a pořádku,
• posuzování návrhů na změny vyžadující provedení změnových řízení, v zájmu odstranění vad,
• kontrolu plnění smluvních závazků vztahujících se k provozování stavby, přejímání související dokumentace a dokladů (např. dokumentace skutečného provedení či provozní dokumentace), kontrolu plnění závazků, kterými bylo podmíněno schválení příslušných protokolů, souvisejících s předáním stavby do užívání či uvedením do běžného provozování, a také závazků vyplývajících ze záruční lhůty (záruční doby) každého z účastníků výstavby,
• dohled nad řádným, úplným a průběžným vedením stavebního deníku, kontrolování a potvrzování zápisů, vyjadřování stanovisek k zápisům v něm provedeným a zapisování dalších stanovisek technického dozoru z úrovně stavebníka (stavebníka), v rozsahu pověření.
• organizování dle potřeby koordinačních porad všech stran zainteresovaných na plnění díla.

Mandatář bude činnosti, popsané v jednotlivých bodech čl. I. této smlouvy, zajišťovat jedním až dvěma odbornými pracovníky, a to do doby úspěšného předání dokončeného díla objednateli.

Mandatář bude postupovat při zabezpečování dalších výkonů u třetích osob jménem a na účet mandanta hospodárně.

3.3. kontrola prací zhotovitele

Obchodní zákoník dává TDS zákonný rámec jeho kontrolní činnosti. V § 550 stanovuje:

Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v přiměřené lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

Obdobně ukládá § 633 zhotoviteli povinnost... provést dílo podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Protože se při výkladu pojmu "provádění díla řádným způsobem" zpravidla smluvní strany dostanou do prudkých rozporů, které vycházejí ze zhotovitelem falešně chápaného odstavce 3 ustanovení § 537 Obchodního zákoníku: Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu díla vázán pokyny objednatele, doporučuje se zavázat zhotovitele k řádnému provádění předem ve smlouvě o dílo, např. požadavkem provádění prací podle schválených technologických postupů

3.3.1. kontrola pomocí formulářů - kontrolních listů

Pro snadnou kontrolu provedení jednotlivých nutných kroků a splnění všech povinností při kontrole provádění stavby nejlépe poslouží kontrolní seznamy, nebo kontrolní listy, pro které se také užívá anglický výraz "checklist". Pracovník pověřený kontrolou si kontrolní listy připraví předem podle požadavků, které jsou uvedeny v zákonech a vyhláškách, ve smlouvou dohodnutých normách atp.

Nejúčinnější způsobem jak se zbavit vad a poruch nového stavebního díla je cesta předcházení jejich vzniku preventivní kontrolou. Významným, často ovšem zastíraným, zdrojem vad a poruch jsou chyby v projektovém návrhu, tedy chyby vzniklé především z neznalosti vyhovujících konstrukčních řešení nebo z neznalosti odpovídajících materiálů.

K prevenci a k odstranění těchto zdrojů budoucích potíží poslouží kontrolní listy pro kontrolu před zahájením prací (listy preventivní kontroly). Preventivní kontrola je ponejvíce jednorázová, nalezením a odstraněním chyby je její úkol splněn.

Kontroly prováděné již během realizace stavebních prací jsou dvojího druhu. Na prvním místě jsou samozřejmě jednorázové přejímkové kontroly. TDS po kontrole dá zhotoviteli souhlas s pokračováním v pracích. Bohužel, jenom tento druh kontroly zatím nepostačuje. Je zapotřebí, aby technický dozor stavebníka prováděl rovněž soustavnou kontrolu dodržování stanovených technologických postupů pracovníky zhotovitele, protože současná "profesní kultura" má ještě hodně daleko k ideálu. Nemá význam si zastírat, že mnohý stavební podnik se sice honosí uděleným certifikátem řízení jakosti, ale praktické důsledky tohoto certifikátu jsou pro skutečnou kvalitu prováděných prací minimální. Úloha TDS je v současnosti prostě nezastupitelná. Kontrolní listy pro přejímkové i průběžné kontroly lze shrnout do souboru kontrolních listů pro provádění prací.

Posledním souborem kontrolních listů, se kterým bude TDS pracovat, jsou kontrolní listy určené k přípravě a průběhu závěrečné přejímky a kolaudace. Pevně doufáme, že pokud byly předchozí kontroly správné a zjištěné závady byly vskutku odstraněny a napraveny, pak závěrečná kontrola bude rychlá a žádné vady při ní nebudou zjištěny.

Nebude-li závěrečná kontrola úspěšná, pak vyplněné kontrolní listy jsou zároveň objektivním dokladem o datu, způsobu a rozsahu kontroly a spolu s fotografickou dokumentací mohou posloužit jako pádný argument při případných sporech.

3.3.2. seznam úkonů při provádění technického dozoru investora

• seznámení se s podklady, podle kterých se připravuje realizace stavby, zejména s projektem, s obsahem smluv a s obsahem stavebního povolení
• spolupráce při vyhodnocení nabídek jednotlivých dodavatelů stavby
• spolupráce při přípravě jednotlivých smluv o dílo
• koordinaci jednotlivých profesí a dodavatelů při provádění stavby
• zajištění a řízení týdenních kontrolních dnů stavby
• odevzdání staveniště zhotovitelům a zabezpečení zápisu do stavebního deníku
• protokolární odevzdání základního směrového a výškového vytýčení stavby zhotoviteli, pokud je poskytuje objednatel
• účast na kontrolním zaměření terénu dodavatelem před zahájením prací
• dodržení podmínek stavebního povolení a ostatních účastníků stavebního řízení
• péče o systematické doplňování dokumentace, podle které se stavba realizuje a evidence dokumentace dokončených částí stavby
• projednání dodatků a změn projektu s objednatelem a následně s projektantem
• kontrola věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů a jejich soulad s podmínkami uvedenými ve smlouvách a jejich předání k úhradě investorovi
• kontrolu těch částí dodávek, které budou v dalším postupu zakryté, nebo se stanou nepřístupnými, zapsání výsledku kontroly do stavebního deníku
• v souladu se smlouvami odevzdat připravené práce dalším zhotovitelům jejich navazující činnosti
• spolupráci s pracovníky (dodavateli) projektanta zabezpečujícími dohled při zajišťování souladu realizovaných dodávek a prací s projektem
• spolupráci s projektantem a s dodavateli při provádění navrhování opatření na odstranění případných závad projektu
• dohled, zda zhotovitelé provádějí předepsané a dohodnuté zkoušky konstrukcí a prací, kontrolu jejich výsledků a dodání dokladů, které prokazují kvalitu prováděných prací a dodávek (certifikáty, atesty, protokoly a pod.)
• kontrola vedení stavebních a montážních deníků v souladu s podmínkami uvedenými v příslušných smlouvách
• objednání případného archeologického průzkumu a hlášení archeologických nálezů ve spolupráci se zhotovitelem
• spolupráce s pracovníky zhotovitelů při provádění opatření na odvrácení, nebo na omezení škod při ohrožení stavby živelnými událostmi
• kontrola postupu prací podle časového plánu stavby, ustanoveními smluv a upozorňuje dodavatele na nedodržení termínů
• přípravu podkladů pro odevzdání a převzetí stavby, nebo jejích částí a účast na jednání o odevzdání a převzetí
• kontrola dokladů, které doloží zhotovitel k odevzdání a převzetí dokončené stavby
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků zjištěných při přebírání v dohodnutých termínech a účast na kolaudačním řízení
• dohled nad odstraněním vad a nedodělků vyplývajícím z kolaudačního řízení a protokolu o odevzdání a převzetí stavby
• kontrolu vyklizení staveniště dodavatelem
• přípravu ohledně konečného vyúčtování stavby, jedná se zejména o podklady pro platbu zádržného

služba