historie
cenové soustavy
historie oceňování stavebních prací
motto :
ve všech věcech je něco užitečného, třebaže ve skryté podobě
Výrazné změny, které se uskutečnily v našem hospodářství ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, se nevyhnuly ani ekonomice stavebních podniků.
Cenové úpravy provedené po skončení II. světové války měly za cíl odstranit nedostatky v soustavě cen z období okupace. Hlavní příčiny úpravy výrobních cen možno shrnout takto :
- ztrátovost základních odvětví a nutnost zajistit finanční zdroje pro poválečnou rekonstrukci
- očekávání peněžní reformy
- zvýšení cen na světových trzích
- zvýšení dopravních tarifů
- vyrovnání cenové úrovně mezi českými zeměmi a Slovenskem
- zvýšení mezd
Ve srovnání s rokem 1939 došlo ke zvýšení výrobních cen přibližně na trojnásobek
1948 - normativní úprava ceny
- normativní úprava cen v r. 1948 vycházela ze zákona č. 116/1946 Sb., Vyhl. č. 212/1948, Ú.l. č. 35/49 Sb. A Vyhl. č. 258/1948 Sb.. Tyto předpisy zavedly do kalkulací cen staveb oborový kalkulační vzorec směrný kalkulační vzorec a následně (Vyhl. č. 634/1950 Sb.) tzv. normálové kalkulace I až III.
1949 - normativní úpravy cen
- po znárodnění stavebnictví byl vytvořen nový kalkulační režim v oblasti nákladů a cen a předpokládalo se, že sloučením většiny znárodněných stavebních podniků do ČSSZ budou podmínky v tomto podniku podobné jako v jiných dříve znárodněných průmyslových podnicích.
- tento předpoklad se však v potřebné míře nenaplnil jednak z důvodu povahy stavební výrovy a jednak rozdílnou technickou úrovní znárodněných podniků. Proto byl kalkulační režim upraven zavedením normálové odbytové kalkulace a rozšiřován po dobu své platnosti dalšími doplňkovými položkami.
- v roce 1957 vstupují v platnost přepracované ceníky a platily až do roku 1961.
1959 - rozpočtová soustava
- jde o období od 1.7.1959 do 31.12.1964, v němž byla uplatněna tzv. rozpočtová soustava 1959 (RS 59) a tato už byla připravena mnohem pečlivěji než soustava normálových kalkulací.
- přesto cíle vytyčené pro rozpočtovou soustavu 1959 nebyly plně dosaženy. Do oceňovacích podkladů se nepromítaly vlivy změn cen materiálů (kromě specifikací), dopravních sazeb a mezd. Tím se úroveň RS 59 odchylovala od objektivně nutných nákladů, zkresleny byly i přepočty efektivnosti investiční výstavby.
- rozpočtová soustava doplněna pojmy rozpočtová sazba, rozpočtová cena a doplňkové sazby
1967 - cenová soustava stavebních prací
K 1.1.1967 dochází ke generální přestavbě cen stavebních prací za účelem
- odstranit ztrátovost stavební výroby
- celkovou úroveň cen stanovit na podkladě plánovaných vlastních nákladů
- zahrnout do nové cenové úrovně čistý zisk ve výši 12% z mezd, 10% na nemocenské pojištění z mezd, 6% jako odvod ze zůstatkové hodnoty základních prostředků a 6% z běžných prostředků
- zavést nový typ ceny
Přestavba proběhla ve dvou etapách
- v I. etapě se propočítaly globální indexy vyjadřující změnu cenové hladiny stavebních prací
- úkolem II. etapy přestavby cen v odvětví stavební výrovy bylo promítnout cenovou hladinu r. 1967 do jednotkových cen stavebních prací
V rámci přechodu na novou soustavu plánovaného řízení národního hospodářství byly vydány zejména tyto v oblasti investiční výstavby
- vyhl.č. 107/66 Sb. "o dokumentaci staveb"
- pravidla pro používání velkoobchodních ceníku stavebních prací a sestavování rozpočtu stavebních objektů
Uvedené předpisy přinesly řadu nových prvků nejen ve vztahu investor-projektant-dodavatel, ale hlavně v systému zpracování projektové dokumentace a rozpočtu, projektová dokumentace se vypracovávala ve dvou stupních jako souhrnné projektové řešení a jako konečné stadium pro realizaci stavby. Zároveň zde byly stanoveny tři varianty rozpočtování a určování cen stavební produkce - forma A, B, C. Nejrozšířenější forma oceňování rozpočtu byla forma C, u níž se stavební práce v podrobném rozpočtu oceňovaly jednotkovými cenami. Součástí rozpočtových nákladů byly též náklady na vedlejší a doplňkové náklady a taktéž náklady na inženýrskou činnost.
Rozbory však ukázaly, že větší volnost v určování rozpočtových nákladů staveb, kterou přinesly shora uvedené předpisy, měly za následek neodůvodněné a nerovnoměrné zvyšování cen stavebních prací. Pokud jde o příčinu, bylo zjištěno, že se všeobecně začala používat praxe,při níž se začínalo minimem propočtových nákladů stanovených na úrovní přípravné dokumentace a výsledné náklady při realizaci stavby se zjišťovaly až po vyhotovení poslední faktury.
1977 - komplexní přestavba velkoobchodních cen stavebních prací
Růst velkoobchodních cen v průmyslu a stavebnictví způsoboval růst nákladů i v ostatních odvětvích a to mělo za následek, že část těchto nákladů bylo nutné vyrovnávat dotacemi ze státního rozpočtu. Tyto nedostatky vedly k požadavku připravit takovou cenovou soustavu, která by odpovídala dosaženému stupni rozvoje výrobních sil a ekonomickým podmínkám výroby a vedla k celkovému snížení cenové hladiny.
Přestavba cen ve stavební výrobě vedla k vydání 63 ceníků velkoobchodních cen stavebních prací, 17 ceníků a sborníků důlně stavebních prací, hodinových zúčtovacích sazeb, sazeb nepřímých nákladů a zisku, sazen doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů.
Komplexní přestavba velkoobchodních cen stavebních a montážních prací v roce 1977 (upravena v roce 1979) zavedla zásadně používání
- velkoobchodních ceníků
- sborníků plánovaných cen materiálů, výrobků a polotovarů
- souhrnné ceny stavebních dílů a soustav
- sazby vedlejších rozpočtových nákladů (VRN)
- sazby doplňkových rozpočtových nákladů (DRN)
Užití bylo stanoveno
- pravidly pro stanovení cen stavebních prací
- pravidly pro stanovení cen montážních prací
- výměry, kterými se stanoví sazby VRN
- výměry, kterými se stanoví sazby DRN
- JKSO - jednotná klasifikace stavebních objektů (od 01.01.1994 nahrazeno SKP)
- TSKP - třídník stavebních konstrukcí a prací (platí)
- výměry cenových orgánů ohledně bilančních, rozpočtových fakturačních indexů
Vedlejší rozpočtové náklady (VRN) obsahovaly
- sazby pro globální zařízení staveniště (současně se upravuje ve SoD), a pohybuje se v rozsahu od 1,2 % - udržovací práce, po 3,2 % - obtížné připojení a situování stavby
- sazby a základny pro územní vlivy tj.
- území se ztíženými výrobními podmínkami
- přesun stavebních kapacit (nyní přichází výjimečně v úvahu - speciální práce vyžádané objednatelem)
- preferenční odlučné
- horské oblasti (nad 700 m n.m.)
- mimořádně ztížené pracovní prostředí
- oborové přirážky
Doplňkové rozpočtové náklady (DRN) zahrnovaly
- zvýšení dopravních nákladů při mimořádně ztížených dopravních podmínkách
- zvýšené náklady na přepravu pracovníků dodavatele na staveniště a zpět
- zvýšené náklady na práce přesčas, v noci a ve dnech pracovního klidu
- zvýšené náklady při práci bez pevné pracovní podlahy
- mimostaveništní dopravu
1982 - cenová soustava stavební výroby
Páteří této soustavy jsou :
- základní ceníky stavebních prací, podle nichž se sestavují základní rozpočtové náklady
- souhrnné ceny stavebních objektů nebo jejich částí a skupinové ceny stavebních dílů a soustav
- sazby vedlejších rozpočtových nákladů (VRN)
- sazby doplňkových rozpočtových nákladů (DRN)
Tvorbu a používání velkoobchodních cen upravovaly Pravidla pro stanovení cen stavebních prací a Výměr,kterým se stanovily sazby vedlejších rozpočtových nákladů.
Součástí pro stanovení cen byly tyto podklady "
- sborník plánovaných cen materiálů, výrobků a polotovarů
- sborník sazeb přímých nákladů na přepravy stavebních strojů a zařízení
- sazby nepřímých nákladů
CELÁ SOUSTAVA VELKOOBCHODNÍCH CEN STAVEBNÍCH A MONTÁŽNÍCH PRACÍ KRYLA
- PŘÍMÉ I NEPŘÍMÉ NÁKLADY
- NUTNÉ K PROVEDENÍ STAVEBNÍCH PRACÍ
- V ROZSAHU POLOŽEK CENÍKŮ Z R. 1982, KROMĚ NÁSLEDUJÍCÍCH NÁKLADŮ
- dodávky materiálů a výrobků rozpočtovaných ve specifikacích
- náklady kryté vedlejšími a doplňkovými rozpočtovými sazbami
- náklady vznikající při pracích zvláštního charakteru
- přesun hmot (ceník 800-4 ... přesun hmot)
- pracovní lešení výšky nad 190 cm a nosnosti 300 kg.m-2
- náklady na práce oceněné R-položkami (tzv. rozborové položky)
- stanoví je dodavatel a pro jejich sestavení se používá individuální kalkulace s následujícími
- z dohodnuté organizace, mechanizace a technologie výrobního procesu, která bude použita při stavební práci na daném objektu
- nejsou-li k dispozici ověřené normy spotřeby materiálu a norem nebo normativy spotřeby práce
- není-li stanovena cena materiálu
STAVEBNÍ PRÁCE ZVLÁŠTNÍ POVAHY
Jednalo a jedná se o práce, které nebylo možno rozpočtovat a fakturovat podle platných ceníků - jsou to tyto stavební a montážní práce
- práce na kulturních památkách
- práce při haváriích a živelných pohromách
- práce technicky pokrokové (průmyslové právo)
- práce výzkumné a vývojové
- tuzemské montáže strojů a zařízení (SaZ) z dovozu
- tuzemské šéfmontáže
Tyto práce je nezbytné oceňovat samostatně ve smlouvě i dnes, nejsou ve většině ceníků započteny.
Výměrem FCÚ č. 8170/331/88 byl doplněn rozsah vedlejších rozpočtových nákladů (VRN) a stanoveny zásady pro jejich výpočet
- provoz investora a vliv prostředí
- silniční provoz
- železniční a městský kolejový provoz a provoz metra
- stimulační přirážka
Ocenění staveb se do roku 1989 provádělo zásadně jednotně podle cen a cenových předpisů Federálního cenového úřadu (FCÚ). Provádělo se podle velkoobchodních ceníků stavebních a montážních prací, SPON, ve vazbě na Pravidla pro stanovení cen stavebních prací (S) a Pravidla pro stanovení cen montážních prací (M). K cenám se připočítávaly vedlejší rozpočtové náklady (VRN). Tyto ceny byly cenovou přestavbou převedeny z cenové úrovně z r. 1989 na novou cenovou úroveň 1990.
1991 - ceny prací stavebních a montážních
- ceny rozestavěných staveb k 01.01.1991
stavební práce se oceňovaly podle výměru PMP č. 5216/163/90 o způsobu regulace cen staveb, stavebních objektů, provozních souborů, stavebních a montážních prací a dodávek strojů a zařízení
- nově zahajované akce financované s účastí rozpočtu federace, republik, měst a obcí (podle nových cenových předpisů od 01.01.1991)
pro akce financované s účastí rozpočtů federace, republik, měst a obcí platila a platí povinnost vypsat soutěž (vč. usměrňování cen, zadávací řád)
- ostatní akce
u ostatních (neregulovaných) staveb, tj. staveb bez účastí rozpočtu federace, republik nebo městských orgánů, zahájených po 01.01.1991, je rozhodnutí o tvorbě cen, druhu ceny a dohodě o ceně ponecháno výhradně na úvaze zadavatele.
Zakázka podle zadání může být oceněna
- souhrnnými, skupinovými (paušálními) cenami s přesně vymezeným předmětem a rozsahem zakázky
- jednotkovými cenami stavebních a montážních prací ve stanovené struktuře a agregací
- prokazatelně vynaloženými přímými náklady, dohodnutými v dohodě o ceně
- hodinovými zúčtovacími sazbami, individuální kalkulací
- kombinací výše uvedených nebo jiných způsobů (např. výrobní kalkulace a prokazatelnou mírou zisku a režiemi, atd.)
K cenám lze dohodnout přirážky, srážky, penále, zádržné, záruční lhůta apod.
Závěrem je nutno podotknout, že žádný předpis neurčuje výši cen stavebních a montážních prací, závazný způsob tvorby cen, závaznou skladbu položek a popisů stavebních prací, ani závaznost nějakých ceníků.
Nepředepisuje formu sestavení rozpočtu ani členění cenové nabídky.
- výjimky jsou omezení a cenové nabídky akcí financovaných z veřejných prostředků stanovených v soutěžních podmínkách
- odkazy a návody na použití členění podle bývalých ceníků a předpisů a zvyklostí mají charakter doporučení. Použití je vždy podmíněno dohodou smluvních stran
- pokud k dohodě dojde, stávají se podklady pro smluvní strany závaznými, a to v rozsahu smluvních ustanovení.
poznámka :
v současné době nabízí mnoho firem v ČR programy na zpracování rozpočtů cen stavebních a montážních prací
- správná volba je důležitým krokem pro uživatele, protože
- kvalita programů
- rozsah a
- užití je velmi rozdílné pro konkrétní zadání.
Návaznost počítač - program - databáze
- je efektivní a použitelná pouze při správné volbě jednotlivých částí vzhledem
- k požadovaným výstupům
- rychlosti a
- přesnosti zpracován
- navíc komplexní databází stavebně-montážních prací
- zpracovává pouze několik firem se značně rozdílnou kvalitou
- proto se doporučuje provádět kontrolu individualizovaných cen
- tyto se od původně převzaté databáze mohou výrazně odlišovat, a uživatel tuto skutečnost nemusí zjistit.
Průměrné ceny uváděné v katalozích a sazebnících je třeba chápat
- jako ceny směrné,
- tj. nezávazné
- jež lze upřesnit různými metodami
- převzaté směrné jednotkové ceny z katalogů nevystihují schopnost zhotovitele
- tyto zahrnují zprůměrované veličiny
- jako jsou
- ceny materiálů
- režijní náklady
- zisk apod.
- jako jsou
- tyto zahrnují zprůměrované veličiny
- převzaté směrné jednotkové ceny z katalogů nevystihují schopnost zhotovitele
