
SHRNUTÍ
Tempora mutantur et nos mutamur in illis
shrnutí
motto :
Tempora mutantur et nos mutamur in illis
časy se mění a my se měníme s nimi
c o n a z á v ě r
Vyšší morální principPravda a láska ...
- "komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte".
- dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků... Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím
- slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, že pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Privatizace
vzhledem ke komplexnosti problému byl cíl nastaven co nejjednodušeji : převrátit státní vlastnictví do soukromého bez ohledu na výsledek
- neviditelná ruka trhu : trh vyřeší vše, akorát, že nemá oči, aby viděl, uši aby slyšel, ruce ani nohy...
- řada úkonů se dnes jeví jako nepochopitelné rozdání majetku, kdy nabyvateli bývali nezřídka znovu představitelé minulých pořádků a parta prognostiků, kteří vstoupili do politiky, se zaměřila jen na kouzelnou ruku trhu (mnozí ekonomické aspekty nad právními nadřazují dodnes), s patentem na moudro a klapkami na očích, byla směšnými loutkami pro rodící se byznysmeny, kteří ještě nedávno prodávali bony před tuzexem, těm absence kvalitního práva nevadila vůbec, naopak.
- cíl byl splněn a použitá metoda nebyla chybná, jiná otázka je následný vývoj a jeho stopy neseme dodnes. Stačí se podívat na nejmajetnější spoluobčany. U velké většiny je u původu jejich majetku napsáno : privatizace.
Chemický ekonom
pravdomluvný, milosrdný a sebeobětavý, který byl nejlepším min. financí všech dob, a razící heslo, že
- nejlépe se má chudý, protože se nemusí bát o majetek, který lidi jenom kazí a to podle známé písničky "nejlíp se má, kdo nic nemá, nestará se, kam to schová.....
- veškerý majetek je třeba dát církvi, protože na žebrotu musí být přísnost a
- minimální mzda mu nic neříkala
Církevní restituce
- občané sice vědí, že stát nakonec tento tunel století posvětil a schválil, vědí i to, že církev dostane mimo hmotného majetku 59 miliard jako finanční odškodnění, nevědí už ale, že církev nejenže díky inflaci dostane od státu mnohem, mnohem více, ale že se dokonce může stát, že budeme církvi platit navždy a dluh se přitom nikdy nesmaže a nezmenší...
Nezávislé soudy
- v naší zemi máme právo na mnohé, ale spravedlivý soudní proces mezi toto mnohé rozhodně nepatří
Nekalé praktiky
oblast stavebnictví ve svých činnostech zažívá jedno z nejhorších období a to se projevuje v :
- neschopností podniků plnit závazky a pádem do insolvenčních řízení a bankrotů,
- ztrátou pracovních pozic (zvyšující se nezaměstnanost v daném oboru),
- potlačením českých stavebních společností z důvodu neschopnosti konkurovat subjektům vlastněnými zahraničními vlastníky,
- změnami v zákonech a požadavcích státu z důvodu racionalizace, ale fakticky vytvářením nestabilního prostředí,
- snížením kvality jednotlivých stavebních prací,
- nízkým výběrem daní,
- stagnací investičního růstu a podobně.
cenové nabídky, se kterými většina stavebních společností v současné době soutěží (z důvodu již tak pohnuté konkurenceschopnosti), jsou dumpingové, což znamená, že nabídkové ceny jsou nižší, než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, pričemž rozdíly mezi nimi činí v některých případech až 40 %.
nicméně i když jednání stavebních firem a výsledky v jednotlivých veřejných soutěžích se jeví jako transparentní, byť iracionální, mají své důvody a opodstatnění, třebaže ne etické :
- sanace vlastních ekonomických problémů novými finančními zdroji,
- nabourání veřejné soutěže a vydírání ostatních uchazečů za účelem získání finanční nabídky či subdodávky,
- udržení obratu v závislosti na bankovních garancích či kontokorentech,
- nárůst počtu podnětů a návrhů k UOHS za účelem prodlužování a vydírání ostatních uchazečů,
- možnost využití chyb v zadávací dokumentaci a požadování budoucích víceprací,
- možnost využití chyb v zadávací dokumentaci pro vedení budoucího soudního sporu.
- řešení, která mohou podniky přijmout. Jestliže má být i přes enormní pokles ceny dosahováno zisku, jsou to řešení ve svých důsledcích v rámci stavebnictví i společnosti (státu) špatná.
- oblast materiálová
- využívá se méně kvalitních materiálů a také efektu silného kupujícího ke snižování nákupních cen
- oblast technologická
- je zcela logickým jevem nízká kvalita jednotlivých plnění, což se týká všech veřejných zakázek za dumpingové ceny a v důsledku špatné ekonomické situace jsou podniky nuceny pracovat s technikou nikoli druhé, ale třeba i třetí a nižší kategorie, která je nedostačující pro specifika daného plnění a dopady se například projevují v oblastech bezpečnosti obsluhy, produktivity práce, ekologie a podobně.
- oblast ekonomická
- i přes nízkou soutěžní cenu se usiluje o zisk na každém stupni zajištění zakázky. Využívá se přebírání slabších subjektů silnějšími nebo spojování pod tlakem
- využívá se nikoli úplně férových praktik, vedoucích k řízené likvidaci subdodavatelů, kde např. společnost využívá subdodavatele nějakou dobu, aby mu začal důvěřovat a postupně se orientoval pouze na jeho dodávky
- pokud je již subdodavatel závislý minimálně na úrovni 70 % prováděných prací, společnost se začne opožďovat s platbami a začne uplatňovat sankce za vady a závady. Dostane tak subdodavatele do situace, kdy ten souhlasí s odprodejem svých pohledávek pod nominální cenou či úplnou likvidací. Zadržením plateb je slabší společnost vystavena druhotné platební neschopnosti a může se potýkat s existenčními problémy.
- oblast organizace využití (nevyužití) technického a lidského potenciálu
- většina stavebních společností nevykonává pracovní úkony svými kapacitami, nýbrž si najímá subdodavatele a přenáší na ně jak odpovědnost, tak ekonomickou zátěž, čímž mnohdy jsou tyto zakázky podstupovány až k pátému či šestému subjektu a koncoví zhotovitelé nemají s oborem stavebnictví nic společného
- z řady podnikatelských subjektů se stávají pouze překupníci (neboli engineeringové společnosti)
- přístup k informacím o plánovaných zakázkách či projektech získávají stavební firmy a dodavatelé hlavně na bázi dlouhodobých kontaktů
- oblast dodavatelsko-odběratelská
- je využívána metoda zahrnutí třetí strany do zakázky
- ta se stará o začátek stavebních prací, výběr dalších subdodavatelů, nákup služeb, materiálů a provádí kontrolu nad samotnou realizací až po dokončení projektu
- vzhledem k nejistému výhledu do budoucnosti ve stavebnictví to může být optimalizací kapacit bez rizika, protože jakékoli problémy jsou problémy této třetí strany
- v případě potřeby zvýšení kapacit je možné operativně zapojit další subdodavatele
- jednotliví subdodavatelé nabízejí nepřiměřeně nízké ceny proto, aby měli práci a akceptují přenesení odpovědnosti za realizaci stavby na sebe
- subdodavateli hrozí velké riziko pramenící z výrazné závislosti na dodavatelích, kteří mají nad nimi kontrolu.
- oblast personální
- jsou využívány nekvalifikované sily a to podporuje nízkou kvalitu stavebních prací
- tím se mimo jiné i tímto způsobem původní zhotovitelé vyhýbají odpovědnosti a přenášejí ji na svého subdodavatele
- tato skutečnost vyhovuje velkým společnostem, protože fixní náklady za kmenové zaměstnance jsou pro ně velkou zátěží
- dnes už ne zcela aktuální je personální outsourcing (nákup z venku) ve smyslu nezákonného zaměstnávání cizích občanů (Rumunsko, Ukrajina, Uzbekistán a podobně) na jednotlivé stavební práce s využíváním dvou způsobů:
- hodinoví pracovníci - ve většině případů se zdržují v ČR na základě neplatných dokladů, které by umožnily zaměstnání, a přesto zde začali pracovat. Nikdo nikdy nevěděl, jak dlouho budou danou činnost moci vykonávat, protože kontrola cizinecké policie na jednotlivých ubytovnách či na samotných stavbách je mohla odhalit. Byli vypláceni každý den po skončení pracovní doby, a aby si vydělali co nejvíce finančních prostředků, pracovali v průměru 14 až 16 hodin denně. Výhodou jsou nízké náklady na zahraničního pracovníka v porovnání s náklady za českého dělníka, které byly dále sníženy i neodváděním daní. Stavební společnosti si začaly uvědomovat nebezpečí tzv. černých pracovníků na staveništi. Po jejich odhalení mohla tato skutečnost poškodit jejich renomé a navíc hrozila vysoká pokuta. Proto se jednotlivé stavební firmy začaly zabývat otázkou přenesení odpovědnosti na třetí osobu;
- tzv. personální agentury na dobu určitou - organizované skupiny s vidinou lehce vydělaných peněz přivážejí do ČR nové a nové dělníky, kterým následně odebírají cestovní doklady a pod pohrůžkou násilí je nutily pracovat za poskytnutí ubytování a stravy. Do jisté míry zde hrála roli i trestná činnost. Faktorem, který zlevňoval celý tento systém, byla nulová platba odvodů za sociální a zdravotní pojištění, nízké odvody DPH a nulové platby daně z příjmu. Životnost agentur založených jako společnosti s ručením omezeným byla krátká. Vždy byly následně nahrazeny novou personální agenturou. Oprávněnými osobami jednat za tyto společnosti (jako statutární orgány) byly osoby ze zahraničí (Ukrajina, Vietnam a podobně), které nebyly dohledatelné. Tato strategie byla promyšlena dopředu.
situace pro stavební společnosti, které jsou od roku 2008 vystaveny nepříznivé situaci, kdy většina (ne-li všechny) přijímá jisté postupy, které jsou v rozporu s dobrými mravy, byť jsou transparentní. Toto chování však spustilo logické řetězení faktorů degradace jednotlivých strukturních částí odvětví, které budou mít jako doprovodný efekt nepředvídatelné chování jednotlivých představitelů stavebních společností, často jdoucích za hranice jakéhokoli racionálního uvažování a z tohoto řetězení degradace jednotlivých strukturálních faktorů vyplývá následující :
- společnosti často stavějí podle dokumentace pro stavební povolení, neboť zadavatel není schopen dodat kvalitní projektovou dokumentaci a tímto cyklus : projekt - příprava stavby - stavba je tak zásadně narušen
- z důvodu nedostatku stavebních zakázek stárnou reference a společnosti s nimi začínají podvádět, například ošizením zahraničního partnera
- u stavebních společností, jejichž majitelem je zahraniční vlastník, se uplatňuje management fee, což je vlastně skryté odvádění peněz do zahraničí ze společnosti působící v České republice
- vyvádění sídla či vlastníka jednotlivých stavebních společností do zahraničí (Kypr, Nizozemsko a podobně) znamenající menší daňovou zátěž, ochranu před českými zákony (arbitrážemi) včetně ochrany samotného vlastníka při odhalování majetku
podmínky panující ve stavebnictví znamenají pro stavební i na nich závislé podniky velkou zátěž, ba až existenční ohrožení a reakcí na ně mohou být i nekalé praktiky, které jsou mimo jiné příčiny vyvolány také snahou o maximalizaci úspor a dosažení nutného zisku navzdory nepříznivým podmínkám, jsou uplatňovány
- v rovině materiálové a technologické, ale zejména
- v rovině organizace práce využitím slabých a závislých subdodavatelů a
- v rovině ekonomické, spojené se slučováním nebo naopak rozdělováním stavebních podniků
tyto aktivity vedou ke snižování kvality prováděných prací nebo k nepřátelskému přebírání podniků, respektive likvidaci konkurence.
- v rovině personální byly charakteristické zaměstnáváním cizích státních příslušníků
- nyní se více prosazuje využívání zaměstnanců jiných firem pro vlastní zájem
z čehož pak vyplývá zcela praktická otázka
- zda zmíněné nepříznivé podmínky nejsou záminkou pro "opravňování" nekalých praktik. Nutno říci, že uvedené praktiky neznamenají jen postupné znevýhodňování a ztrátu konkurenceschopnosti stavebních společností na trhu, ale ve výsledku mají nepříznivé dopady na celé hospodářství České republiky.
Švarc systém
- o co jde ve Švarc systému
- krásnou definici Švarc systému přináší Wikipedie :
"Švarc systém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé"
samotný výraz není označením pro žádnou černotu, jak by usoudil znalý germanista, ale je nazván podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce, který byl v této oblasti průkopníkem
jeho zlepšovák se státu nelíbil a po několika pokutách byl na konci 90. let odsouzen k 18 měsícům nepodmíněně, nebyl však odsouzen za svůj vynález, ale za neodvádění pojistného za své zaměstnance
- v čem jsou hlavní výhody Švarc systému
- je třeba zdůraznit, že jde o peníze
- podnikatel, který místo zaměstnanců "zaměstnává" pracovníky s živnostenským listem šetří na povinných odvodech pojistného
- zaměstnavatel neplatí za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění, ti si jej odvádějí za sebe sami. Jako "podnikatelé" mají zaměstnanci také svoje náklady (anebo paušál), takže jejich daňový základ i vyměřovací základ pro odvod pojistného je nižší
- kolik na tomto postupu stát tratí? ... moc
- v čem jsou nevýhody Švarc systému
- nevýhody Švarc systému pro zaměstnance
- není to legální postup
- administrativa se přesouvá ze zaměstnavatele na zaměstnance
- nemá nárok na dovolenou a náhradu mzdy při dovolené
- nemá nárok na poskytnutí pracovních pomůcek a přestávky na oběd
- možnost okamžitého ukončení spolupráce zaměstnavatelem bez náhrady
- horší jištění příjmů v případě nemoci
- nevýhody Švarc systému pro zaměstnavatele
- není to legální postup
- formálně rovnocený vztah mezi "zaměstnavatelem" a "zaměstnancem"
- riziko okamžitého odchodu klíčových pracovníků
- kde je Švarc systém zakázán
- přímo zakázán Švarc systém není nikde
- aktuální zákoník práce uvádí v § 74 odstavec (1) následující: "Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru."
- § 2 zrušeného obchodního zákoníku uváděl definici podníkání: "Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.", který byl nahrazen viz níže
- díl 5, ust. § 420, předpis č. 89/2012 Sb. zákon občanský zákoník
Podnikatel
§ 420
(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
(2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
- díl 6, Zánik závazků, Oddíl 1, Splnění, Obecná ustanovení, Čas plnění, ust. § 1963, předpis č. 89/2012 Sb. zákon občanský zákoník
Čas plnění
§ 1963
(1) Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli.
(2) Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.
- tyto definici Švarc systém nesplňuje
- jak se pozná Švarc systém
- běžné úkoly ve firmě neplní zaměstnanci, ale externí "podnikatelé" (neplatí pro výjimečné případy, sezónní výkyvy apod.)
- "Podnikatel" nevystupuje svým jménem, ale jménem cizí právnické nebo fyzické osoby
- "Podnikatel" pracuje pouze pro jednoho "odběratele"
- kdo kontroluje Švarc systém
- kontrolu mohou provádět úřady práce nebo finanční úřad
- aktuálně se tím pravděpodobně nikdo systematicky nezabývá a vážně nepostihuje, což neznamená, že se situace nemůže do budoucna změnit
Korupce
*"Skoncujeme s korupcí"
- ten slogan je navíc od uchazečů o naše hlasy neuvěřitelná drzost, pokud se nad tím zamyslíte. Co nám slibují? Že oni sami nebudou krást. Copak se v nějaké korupční kauze objevuje prodavačka, uklízečka, zedník, šofér nebo učitelka? Ne, vždycky nějaký politik nebo vysoký úředník. To oni v rámci korupce kradou, ne my. A ještě z toho dělají předvolební slib. A aby dokázali, že ho plní, vytvářejí nepřehlednou džungli protikorupčních zákonů, vyhlášek, opatření, výběrových řízení, zřizují se úřady, komise, vyšetřovatelské týmy. To vše se buduje za naše peníze, aby politici zastřeli fakt, že korupce bují dál. Aby vzbudili zdání, že je to společný boj nás všech, nabádají lid k odvaze, aby udával případy, pokud se setká s korupcí (většinou je ovšem potrestán ten, kdo ji oznámí). Vládci kradli, kradou a budou krást.
- kam se podíváme, tam chybí peníze, jediné místo kde je najdeme, jsou peněženky našich politiků, podniky v našem státě co mají za vlastníky cizince, banky se zahraniční účastí. Jen tři čtvrtiny národa pobírají mizérii 15 000 - 25 000 korun a z toho třetina je na životním minimu a nezapomenu ani na ty, co jsou za hranicí chudoby a těch je kolem miliónu.
Dvě malé perličky nakonec, které si platíme také sami :
- ředitel České televize
- měsíční plat 200 000 korun a roční bonus 2 000 000 korun.
- máte radost z toho, jak si pěkně platíte veřejnoprávní televizi, ve které nám neustále lžou?
- ředitel VZP
- měsíční plat 225 000 korun a roční odměna 1 300 000 korun.
- máte radost z toho, jak si žije ředitel VZP, a my sbíráme víčka na nemocné děti?
- průměrný měsíční plat, kterým je argumentováno
- činí cca 30 000 korun
- aby se tohoto průměrného platu dosáhlo s platy výše uvedených státních úředníků a průměrném platu pracovníka ve stavebnictví "26 000 korun ???", je potřeba přes 600 takto honorovaných pracovníků
- při platech ostatních státních úředníků, poradců, figur v orgánech státních a polostátních podniků, jejich odměnách a bonusech, průměrný plat "obyčejných lidí" představuje onu mizérii 15 000 - 25 000 korun.
Ukázalo se, jak naivní byla víra na konci 80. let, že dobrý kapitalismus zařídí všechno sám. Dopadlo to tak, že šikovní podnikatelé skoupili "vydavatelství" a ruší někdejší programy a orientují se na jiné, ziskovější. Stát to tak dopustil. Je to jako kdyby někdo zprivatizoval Ústřední nemocnici, zrušil nejdřív onkologii a pak i další oddělení, protože se to nevyplatí, a zřídil tam osmipatrový obchoďák.
Závěrem :
Česko je nejkrásnější zemí na světě. Jen je škoda, že zde žijí Češi
- Římane měli pro tohle všechno právní rčení :
"CO SE TÝKÁ VŠECH, MUSÍ BÝT ROZHODNUTO VŠEMI"