předpisy ve stavebnictví

motto :

Nemo iudex in causa sua

nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci

složitost a náročnost správného ocenění a stanovení konečné ceny je dáno

používáním min. tří desítek druhů cen nebo způsobu ocenění

• liberizací cen
• neexistencí jednotného kalkulačního vzorce po stavební, montážní, projektové a inženýrské práce
• shodným nebo podobným názvem ceny, resp. oceněním hmotného a nehmotného majetku, ale s odlišným obsahem
• rozdíly mezi účetními a daňovými předpisy a nedostatečnou vzájemnou vazbou

česká republika

• česká republika je zastupitelská demokracie, kde výkonnou mocí disponuje prezident a vláda, která je vrcholným orgánem výkonné moci a je odpovědná Poslanecké sněmovně.
• hlavou státu je prezident, od roku 2013 přímo volený dvoukolovým systémem. Prezident jmenuje se souhlasem Senátu soudce Ústavního soudu, za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovn a.může vrátit zákony k projednání do Poslanecké sněmovny, uděluje amnestie.
• prezident jmenuje předsedu vlády, členy vlády prezident jmenuje na návrh předsedy vlády, přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictvím i od jednotlivých členů vlády.
• parlament České republiky je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení a do Senátu se volí dvoukolově většinovým systémem, volby jsou každé 2 roky a obmění se 1/3 senátorů; každý z 81 senátorů má šestiletý mandát.
• ústavní soud o celkem 15 soudcích je garantem ústavnosti, poskytuje ochranu základním (ústavním) právům a může i rušit zákony či jejich ustanovení, není ale součástí systému obecných soudů, vrcholnými orgány jsou zde Nejvyšší soud, působící v civilní i trestní justici, a Nejvyšší správní soud s agendou správního soudnictví.

legislativa

typy právních norem

v České republice jsou tyto typy obecně závazných předpisů :

• nařízení, směrnice, rozhodnutí EU (vychází v Úředním věstníku Evropské unie),
• mezinárodní smlouva (vychází ve Sbírce mezinárodních smluv ČR),
• zákony, vyhlášky, nařízení vlády (vychází ve Sbírce zákonů ČR),
• vyhlášky vydané krajskými a obecními úřady (vychází ve věstnících právních předpisů krajů, Sbírce právních předpisů hl. m. Prahy, na úředních deskách obecních úřadů),
• další dokumenty, pokud na ně právní předpisy odkazují (např. účetní standardy, Standardní klasifikace produkce).

dále je třeba přihlížet k dokumentům, které sice nejsou obecně závaznými právními předpisy, nicméně vyjadřují oficiální stanovisko některého ministerstva (např. metodický pokyn Ministerstva financí ČR) a k těmto stanoviskům se většinou přiklánějí úředníci při posuzování věci v rámci zákona.

vztahy mezi právními normami

právní předpisy tvoří jakýsi strom nadřízených a podřízených předpisů a pokud se stane, že nižší předpis je v rozporu s vyšším, platí ustanovení toho vyššího; rozpory řeší většinou Ústavní soud. Z této hierarchie vyplývá následující zjednodušená pravidla :

• mezinárodní smlouva má přednost před národním právem
• směrnice a nařízení EU mají postavení jako mezinárodní smlouva
• zákon nesmí být v rozporu s Ústavou ČR a Listinou lidských práv a svobod
• zákony schvaluje Parlament ČR
• vyhlášku a nařízení vlády neschvaluje Parlament, vydává jej příslušné ministerstvo nebo vláda
• vyhláška a nařízení vlády smí upravovat náležitosti jen v rozsahu stanovené zákonem, nesmí s ním být v rozporu; v každé vyhlášce je tedy uvedeno, na základě kterého zákona je vydána

zákony platí ode dne uveřejnění ve Sbírce zákonů a Zákon je účinný ode dne, který je určen zpravidla přímo v textu zákona, až od tohoto dne se tímto zákonem řídíme. Může to být den zveřejnění, většinou je to však datum pozdější; např. daňové zákony se mění zpravidla k 1. lednu.

změny zákonů

později může být Zákon změněn, tedy novelizován. Tato novela vyjde také ve Sbírce zákonů a je jí také přiřazeno číslo. V novele je napsáno, která část zákona se mění a jak a také od kdy je změna účinná. V novele není znovu vydán celý upravený text původního zákona, jen změny! Pokud někdo vezme původní text zákona a změny do něj provede, vytvoří tzv. úplné znění zákona, které ale není právně závazné a je třeba dát pozor na přechodná ustanovení novel, která bývají uváděna jako jeden z posledních článků zákona, a řeší dočasně situaci při přechodu jedné zákonné normy do druhé.

legislativní proces

návrhy zákonů

návrhy zákonů se v ČR podávají Poslanecké sněmovně a návrh zákona může podat jeden poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje.

schvalování zákonů v Parlamentu

v Poslanecké sněmovně prochází zákon prvním, druhým a třetím čtením.

• v prvním čtení, pokud není návrh zamítnut jako celek, je přikázán k projednání v příslušných výborech
• ve druhém čtení jsou k návrhu podávány jednotlivé pozměňovací návrhy, které jsou pak případně přijaty ve třetím čtení
• na závěr třetího čtení je zákon schválen Poslaneckou sněmovnou jako celek.

z Poslanecké sněmovny je schválený návrh zákona postoupen k projednání Senátu. Výjimku tvoří pouze zákony o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu, které projednává jen Poslanecká sněmovna. V Senátu se návrhem zákona zabývá nejprve organizační výbor, který ho přikáže k projednání dalším výborům a předsedovi Senátu doporučí termín schůze, na které bude zákon v třicetidenní lhůtě projednán.

plénum Senátu pak může vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat nebo ho může schválit či zamítnout, případně vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Senátem zamítnutý či vrácený zákon musí znovu projednat Poslanecká sněmovna, která ho může schválit buď v původním znění nebo ve znění senátních pozměňovacích návrhů. K přehlasování zákona vráceného Senátem ale potřebuje Sněmovna nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy 101 hlasů, v opačném případě zákon není přijat.

zvláštní kategorií jsou návrhy ústavních zákonů či změn Ústavy ČR, které musí být schváleny oběma komorami, a to výrazně vyšším počtem hlasů, než běžné zákony, konkrétně je třeba souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů, a v případě ústavních a volebních zákonů nemůže Sněmovna přehlasovat veto Senátu.

prezident

po projednání v Senátu nebo po opakovaném schválení v Poslanecké sněmovně je návrh odeslán k podpisu prezidentu republiky. Prezident má právo zákon odmítnout, a v tom případě je znovu postoupen Poslanecké sněmovně, která k přehlasování prezidentského veta potřebuje opět 101 hlasů, některé zákony tak může Sněmovna projednávat i třikrát.

vyhlášky ministerstev, nařízení vlády

zákon může pověřit některé ministerstvo nebo vládu k vydání právního předpisu, který upravuje přesně vymezenou oblast a takový právní předpis se nazývá "vyhláška" nebo "nařízení vlády" a není již schvalován Parlamentem ani Prezidentem. Je publikován ve Sbírce zákonů.

zákony

základní předpisy

tento seznam obsahuje vybrané právní předpisy vydané ve Sbírce zákonů České republiky. Uvedené texty jsou v paragrafovém znění, označení zákona se sestává z čísla (číselná řada začíná každý rok od čísla 1) a roku; dále označení, že se jedná o Sbírku zákonů ČR, (v češtině "Sb.") např. "586/1992 Sb." a jsou uvedeny se zapracovanými změnami a doplňky - tzv. úplné neboli aktuální (konsolidované) znění.

služba